Následujme příklad Nitry - budujme pomník Genocidy Slovanů
Jiří Jaroš Nickelli, Společnost L.Svobody, Brno
Naši slovenští bratři dosáhli primátu v naší bývalé Československé republice. V Nitře postavili pomník Genocidy Slovanů, věnovaný datu 22. června 1941 - napadení SSSR hitlerovskými německým hordami. Tímto počinem bratři Slováci realizovali resoluce všeslovanských sjezdů o slovanské genocidě v Praze a v Moskvě. Je to vysoce aktuální v době, kdy se hovoří ve světě pouze o holocaustu, a nedávno též o genocidě Arménů, byť schválené pouze některými státy - v první řadě Francií. To sice jsou naprosto správné postoje,ale nelze zmlčovat slovanskou genocidu.
V euroatlantickém prostoru totiž panuje politický stav obluzení, jakoby slovanská genocida neexistovala. Tuto kardinální lež dějin vyvracejí samy reálie I. a II. světové války. Proto již 23. května roku 2015 v Moskvě, a poté 7.- 9. června roku 2018 v Praze, byly přijaty resoluce o slovanské genocidě a vztaženy logicky na největší protislovanský útok v dějinách - napadení SSSR německými hitlerovci. U nás datum Genocidy Slovanů připomíná veřejně prozatím pouze Kalendář Klubu českého pohraničí. Je to skvělý počin,ale je to z hlediska vlasteneckých organizací málo. Vlastenecké organizace v tomto směru stále dlí v jakémsi dogmatickém spánku...
V českých zemích se genocida Slovanů neustále zamlčuje, stejně jako české oběti hitlerovské okupace. Hovoří se, a to kontroverzně, pouze o vyhlazení Lidic, kterému se přidávají nepřijatelné antihistorické konotace. Nejen, že se zapomíná na likvidaci desítek českých obcí v našich zemích - stejně tomu bylo na Slovensku, kde Telgárty, Klaky a Ostré Grůně bratří Slováků odpovídají našim Ploštinám, Prlovům, Životicím, Javoříčkům a dalším vyvražďovaným a likvidovaným obcím. Zapomíná se i na transporty a pochody smrti českých vězňů a na masové hroby, které jsou někdy doslova lživě a programově zločinně přičítány tzv. sudetským Němcům (!). Přes některé chvályhodné akce - jako například památeční pochody organizované paní Městeckou - doposud vědomí o obrovské genocidě Slovanů neproniklo do mladších generací, což lze mimo jiné přičítat i záměrné "dějepisné genocidě" našeho školství.
Pro vybudování pomníku Genocidy Slovanů by se hodila podle mne Morava, a zejména Brno. Proč? Z Brna odcházely již v počáteční etapě okupace transporty rukojmí do koncentračního tábora Osvětim I. který byl jako kmenový tábor po celou válku plně obsazen minimálně 18ti-20ti tisíci československých vězňů. ( Viz Bartek R. Osvětim I.byl především politický lágr, in: Perzekuce bez soudu. Cesta k vyhlazení Čechů, ČSBS Praha 2006, str.94.). Brno by tak mohlo napravit řadu vážných hříchů, které doposud má v oblasti památníků německé okupace. Brno zničilo Památník tří odbojů na Hybešově třídě, doposud neinstalovalo pamětní desky velikánům vojenského odboje, jako byli generál Svoboda nebo gen.justice dr.Ečer,a nemá ani pamětní desku obětem německého nacistu na Cejlu.
Podobně, jako byl ustaven Výbor pro pomník presidenta Beneše v Brně, je nutno organizovat takový Výbor pro postavení pomníku Genocidy Slovanů i v Brně. A dále prosadit lokalitu pomníku. Jako ideální se jeví areál pomníku sovětského Osvoboditele, nebo areál Kounicových kolejí. Je však třeba počítat se silným odporem úřadů,a ten je nutno zlomit - tak, jak se to zdařilo v případě zbudování pomník presidenta Beneše u Právnické fakulty. Je to podnět pro vlastenecké organizace primární důležitosti.